Cirkve, vyznání, svoboda názorů

Právní rámec svobodného duchovního života je dán Listinou základních práv a svobod:
Čl.15
(1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
.....
Čl.16
(1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.
(2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.
(3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.
(4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.
Podle výsledků posledního sčítání lidu je v Grygově asi 53% občanů bez vyznání a 37% věřících (u 10% nebylo zjištěno).
Převažuje orientace věřících na církev římskokatolickou. Viditelné aktivity vyvíjí v obci i církev apoštolská se svým duchovním panem Svatoplukem Dysmasem a v neposlední řadě i církev československá husitská, pevně spjatá s Husovým sborem ve Velkém Týnci.




